Blíží se nám konec roku, dětem ve škole i nám začnou krásné vánoční prázdniny, a i proto jsem ještě předtím než vše vypukne, uspořádal poslední předvánoční kroužek vaření. A nebylo by to pravé ořechové, kdyby setkání s dětmi nebylo zaměření právě na Vánoce.

  

Tentokrát jsme se neobvykle sešli ve školní jídelně, kde nám škola poskytuje více prostoru. Mohli jsme tak přibrat o pár dětí více, přesně řečeno sourozence dětí, které na kroužek pravidelně chodí. Z kapacitních důvodů ale nebylo možné přizvat více nových dětí ze školy, byl by asi obrovský zájem, což bych nebyl schopen zajistit.

  

Na toto krásné hromadné pečení, které jsem plánoval dlouhou dobu, jsem jak již je z nadpisu reportáže zřejmé, vybral cukroví dost tradiční, perníčky. A nebyly to perníčky ledajaké, kromě klasicky dostupných surovin jako je máslo, med a perníkové koření, jsme měli k dispozici velice neobvyklou žitnou výražkovou mouku, která se v minulosti používala především pro významné dny a pečení v roce, jako je posvícení, Velikonoce, dožínky a nebo právě Vánoce. Mouka není sice celozrnná, ale perníčkům dodává velice zajímavou a jemnou chuť. A jelikož jsme měli mouky a prostoru vážně hodně, tak jsem děti tentokrát rozdělil po dvojicích, převážně sourozeneckých.

   

Úkolem, bylo vypracovat krásně hladké těsto, to však byla pro většina dětí dost velká dřina a také zkouška trpělivosti. Těm nejmenším jsme museli pomoci k výslednému produktu, přeci jen musela práce odsýpat, abychom stihli vše za necelé dně hodiny upéct, proto zdobení perníčků bylo úplně bez šance, to už sem nechal na dětech samotných, aby si dokončily doma.

  

Dětem šla práce pěkně od ruky, někomu rychleji a některým o něco déle, na nikoho jsme však vůbec netlačili, úkolem celé akce bylo si pečení dosyta užít a naladit si tak předvánoční atmosféru. Hráli jsme si tradiční koledy a ještě nám k tomu venku napadl čerstvý sníh, co víc si můžete v tomto poetickém období přát? Většina dětí si dle mého doporučení donesla vlastní náčiní, váhy, válečky, ale hlavně formičky, které byly často dost originální, různých tvarů a rozměrů. Pekáče se postupně plnily a po dokončení a potření vejci putovaly do velké školní trouby, kde se denně pečou stovky porcí pro celou školu. Pak už děti jen netrpělivě čekaly, až perníčky vystydnou, aby si je mohly odnést domů, snad všechny pečení bavilo a perníčky doma chutnaly. Pokud vás perníčky zaujaly, můžete si je vyzkoušet z receptu zde.

   

Nakonec děti dostaly krásné dárky v podobě čajů a koření, které mi věnoval hlavní partner kroužku firma Sonnentor, pravidelně nás zásobuje svými bio produkty, taktéž mi poskytla spoustu čajů a sirupů, které děti občas dostávají k ochutnání i v naší jídelně k obědu.

Všem přeji krásné svátky a opět se ozvu v novém roce.