Foto: Jiří Grégr

Podle mě i podle mého farmáře je podzim nejplodnějším obdobím celého roku a časem největší hojnosti. Zajímavé je i to, že ještě počátkem podzimu se na čáslavské farmě u Jamborů stále připomínají i předchozí roční období, jaro a léto současně. Stále se totiž sklízí letní zelenina, jako jsou rajčata, papriky, lilky, okurky a další typicky středomořské plody. A nejspíš se tomu budete divit podobně jako já, ale na farmě najdete touto dobou také ryze jarní výpěstky, které jsou zaseté v létě. Jsou to ředkvičky, mangoldy, špenát a některé z druhů bylinek jako je kopr nebo libeček.. Čerstvá zelenina má v porovnání se zeleninou již skladovanou či importovanou výtečnou chuť.

 

 

                                            

Královnami podzimu jsou bezpochyby dýně. Co se popularity tyče, stojí si u nás nejlépe dýně Hokkaido, následuje máslová nebo i objemnější muškátová dýně. Na farmě Jamboz pěstuji hned několik odrůd z těchto tří, především se však zaměřuji na ty méně známé. Jsou jimi například Crown prince nebo Candy, a také se zde pěstují patisony. Z košťálové zeleniny bychom tu našli květák, brokolici a méně známé, avšak poslední dobou velmi oblíbené romanesco, což je vyšlechtěná varianta květáku s vysokým obsahem vitaminu C – již pouhých 100 g romanesca pokryje jeho doporučenou denní dávku.

                                                                
Ne příliš známá plodina romanesco…

 

Mezi vynikající a velmi hodnotnou podzimní i jarní zeleninu patří také vodnice. Obsahuje sirné silice s antibakteriálními účinky (stejně jako ředkvička) a je velice zdraví prospěšná. Její listy obsahují vitamin K, kyselinu listovou, vápník, a paradoxně jsou tak ještě zdravější než samotná bulva, můžeme taktéž použít do salátu. Chuťově je vodnice podobná ředkvičce a kedlubně. A právě kedlubny, spolu s čínským zelím nebo všemi možnými druhy kapusty rostou na farmě také. V polední řadě bych také zmínil kadeřávky, které jsou pro podzim také typické, farmář jich pěstuje několik odrůd které se odlišují především svým tvarem a barvou.

V sadech se sklízí jablka, hrušky, ve vinicích zraje réva a pomalu přichází čas i na švestky. V tomto roce bylo vše o trochu dříve, první odrůdy švestek byli již začátkem léta spolu s meruňkami a malinami.

                                    

Ke konci podzimu proudí energie ke kořenům,a tak dozrává kořenová zelenina, z níž je samozřejmě nejoblíbenější mrkev nebo petržel.Na farmě se pěstují různé odrůdy a barvy mrkví – žluté, fialové, červené nebo fialové s oranžovým středem. Málokdo ví, že původní mrkev byla bílá a fialová, teprve později z nich vzešla žlutá a vůbec nejmladší je nám důvěrně známá oranžová mrkev, kterou vyšlechtili ve své národní barvě v 17. století Holanďani .

                                                         

Všem, kteří ji neznají, vřele doporučuji velice zdravou fialovou mrkev, která obsahuje barvivo a antioxidant anthokyan, jenž chrání před rakovinou. Fialová mrkev může být vhodnou alternativou pro ty, kteří nemají rádi například červenou řepu. Neměl bych opomenout ani další lahůdky, neodmyslitelně spojené s podzimem,jako je výtečné a blahodárné kysané zelí, kvašená zelenina nebo třeba houby. To vše k podzimu bezpodmínečně patří! Na trhu se také doprodávají zelené a bílé fazolky, sladké kukuřice nebo pórek.

Polní práce farmáři každoročně zakončují sběrem brambora kořenové zeleniny k uskladnění.  Na trhu je možno zakoupit také jedlé  kaštany a  ořechy, jak celé nebo loupané, převážně vlašáky.  Zaorávají se posklizňové zbytky, sílu a úrodnost půdě potom dodávají rozmetáním koňského hnoje a na závěr připravují orbou pole na jaro. Naposledy se ještě ke konci listopadu sází do půdy česnek.