Mým letos posledním, ale velice zajímavým úlovkem, co se kulinářských knih týče, se stala kniha autorky Nicole Just pod názvem Pečení pro vegany (La veganista backt- Kuchen and mehr ganz ohne tier). Když jsem ji poprvé prolistoval, tak mi problesklo: „To tu vážně chybělo!“. Tato kniha už na první pohled stoprocentně potvrzuje, že veganské pečení může mít styl, může mít nápad, ale hlavně může skvěle chutnat!
Sama autorka vyrůstala na venkově, její děda byl řezník a nikdy v životě by si neřekla, že právě přestěhování do Berlína bude hrát tak velkou roli v jejím životě. Doma byla vždy vedena, že maso ze zvířat je cenné, neměla s tím žádný problém, ale jakmile se dostala do víru velkého města, viděla, že je maso relativně levné a začala si uvědomovat, co za tím vším stojí. Maso vynechávala postupně, ale časem si více a více uvědomovala, že to takhle nejde dál. A proto se v roce 2009 stala vegankou naplno. Určitě v kuchyni hodně experimentovala, postupem času však ve svých publikacích lidem ukázala, že i vegani mohou plnohodnotně vařit a také péct skvělé dorty. Prezentuje, že je velice důležité připravovat jídlo s láskou, jak tomu také napovídá tato publikace. Jelikož je Nicole Němka, tak se na jejím blogu vůbec neorientuji, ale možná na tom jste lépe, a proto neváhejte a vstupte na: www.nicole-just.de.
Tato kuchařka je v řadě čtvrtá publikace autorky, pár jich věnovala klasickému vaření, jedna se zaměřuje na superfoods a poslední je právě tato. Je to kniha plná sladkých variací bez jediného vejce nebo dcl kravského mléka. Co jsem zaregistroval já, tak u nás na trhu je v překladu ještě k dispozici Vaření pro vegany (La veganista- Lust au vegan kuche).Je to divný zvyk, ale kdykoliv vezmu poprvé do ruky kuchařku, zaryji prstem nakonec a palcem pouštím listy, prohlížím ji pozpátku, možná to tak taky máte..? Prohlédnu fotky, dekor, celkový vzhled, ohmatám vazbu a přečtu kompletně tiráž. Potom teprve nastává pročítání knihy a tím vás teď trochu provedu.
Tak jako u mnoha jiných publikací najdete v knize předmluvu, asi nic neobvyklého J. Následuje další část pod názvem: Nápady pro veganské pečení. Zde jsou základní informace, jaké mít k pečení vybavení, nebo drobnosti, co se teorie pečení týče. Dále kniha obsahuje velice nápadité vysvětlení, jak se obejít bez vajec. Některé věci jsou docela známé, některé úplně ne. Třeba právě na další straně na vás vyskočí Veganský „bílek“. Tak toto je ovšem terno! Recept jak nahradit našlehané bílky vypadá dobře (každopádně jsem ve fázi vánočních příprav, takže není moc času na vyzkoušení). Má to malý háček – v receptu se přidává voda, ale chybí doporučené množství, což je docela podstatné. No snad to nějak dopadne (vyzkouším časem).
Další část je pečení bez mléka a mléčných produktů v podobném scénáři jako u vajec, zde následuje recept na rostlinnou „šlehačku“. Také zajímavé!
No a pak už Nicole chrlí jeden zajímavý recept za druhým. Sladkosti z třeného těsta, sušenky, cakepopsy, mnou velice obdivované větrníky (hodlám vyzkoušet co nejdříve), koblížky, křehké těsto, bábovky, koláče, piškotové dorty atd atd…
Poslední kapitolu tvoří Pikantní potěšení, kde najdete převážně slané pečivo. Různé chleby, quiche, pizzu, ale také již zmiňované větrníky, tentokrát na slano.
Zde pár receptů z celé knihy, které bych také vypíchnul:
hruškový tarte tatin / macipánový dort s mangem
kávový dort / pralinkovýdort / cronuty / švestkový chlebíček
pohankový chléb s mrkví / houbový závin
V knize se lze velice dobře orientovat, u každého receptu je vše podrobně vysvětleno, včetně výbavy potřebné k danému receptu. Doba přípravy-pečení-chlazení, ale také nutriční hodnoty zákusku. Nicole má spoustu vyzkoušených, možná i někdy okoukaných technik, které stojí za povšimnutí. Výroba tvarohu odkapáváním sója-jogurtu nebo tofu v plátýnku, přidávaní octu nebo perlivé vody v pečení, marcipán v křehkém těstu, kokosový karamel obohacen arašídy přelitý čokoládou.
Co by se dalo možná „vytknout“?
Jediná negativní věc, co se všeobecně veganského kulinářství týče, je široká škála speciálních surovin, které seženete pouze ve specializovaných prodejnách. Je to např: guarová mouka, tapiokový škrob, amarantová mouka (v knize přeloženo jako maratová), lískooříškový krokant, fondát, mořská agar-agar, uzená sůl, kala namak (černá sůl), atd. Čtenář se také nemusí dobře orientovat v označení druhu mouky typem 405, 630,1050, 550… J Pro mě jsou tyto suroviny z většiny známé, s mnoha jsem pracoval a můžu říct, že se stávají dostupnější už i v řetězcích.
Knihu zakončují kromě rejstříku poznámky/vysvětlivky, kde se vlastně dozvíte o surovinách více, k čemu a jak slouží a také kde je nejlépe sehnat, což je docela užitečné.
Celkové hodnocení 8/10