Při vybírání receptů na společné vaření a pečení s dětmi, se vždy snažím držet určitých pravidel. Především by připravovaný pokrm měl být pokud možno sezonní, zdravý, ojedinělý nebo spojený s určitou tradicí a obdobím ve kterém se zrovna nacházíme (v tradicích a významných svátcích se doma velice dobře orientujeme díky dvěma nádherným, ale hlavně užitečným knihám Tradinář a Vánoční Tradinář, které vřele doporučuji). A i proto na kroužku, který se konal tento týden nemohly chybět tradiční svatomartinské rohlíčky.

Sám jsem byl opět mile překvapen, že nám chyběl pouze jeden kuchtík. Je to fakt zázrak, jakou mám pravidelnou docházku, mám spoustu dětí, které nechyběly ani jednou. Občas se s dětmi v jídelně dávám do řeči a snažím se zjistit zpětnou vazbu z uplynulého setkání, také mě zajímá, co by je v budoucnu na kroužku zajímalo.

V receptu na rohlíčky tentokrát dominovala špaldová bio mouka Pernerka, která ve spojení s máslem, smetanou, ořechy a vanilkovým cukrem dodala rohlíčkům skvělou křupavost a lahodno chuť. Rohlíčky jsem si opět od klasického receptu trochu poupravil, aby byly o chlup zdravější a proto zde nechybí také celozrnná mouka. Vše vyžadovalo recept vícekrát vyzkoušet, také po kroužku jsme je znovu společně s rodinou upekli doma. Kromě ořechů jsme naplnili do rohlíčků tvaroh s roznkami, mám v plánu vyzkoušet i mák nebo povidla. Těsto a celková příprava je vážně jednoduchá, proto se nebráním rohlíčky zopakovat.

Na začátku kroužku jsem si vysvětlili pár informací o použitých surovinách, především jaký je rozdíl mezi klasickou (konvenční) a bio moukou, děti mi znamenitě odpověděly na otázky, které jsem jim k tématu kladl. Prostor a dostatek surovin mi tentokrát dovolil děti rozdělit na čtyři skupiny, starší s mladšími nebo osvědčené partičky, které se znají ze třídy. Z fotek lze vidět krásná soustředěnost a preciznost, kterou tento recept od dětí vyžadoval. Osvojily si také dobrou manuální zručnost, celkově jsem překvapený, jak jsou děti šikovné.

Jakmile byly rohlíčky v troubě a děti společně uklidily svoje pracoviště, tak už zbylo jen čekat na výsledné výtvory, což je pro děti nejoblíbenější část společného odpoledne. Všechny dozlatova upečené rohlíčky zmizely v přinesených krabičkách a děti pelášily domů. Školou se opět vinula lahodná vůně, která nenechala nikoho kdo kolem prošel klidným. Děti se dokonce mile podělily o pár kousku s paní knihovnicí, která vždy ráda nakoukne co s dětmi v kuchyňkách tvoříme.

 

Pokud jste právě teď na rohlíčky dostali chuť tak jako já, tak ZDE opět přikládám recept. Doufám že rohlíčky vyzkoušíte a budou vám chutnat tak jako nám. Klidně mi můžete napsat nebo poslat fotku, jak se vám dílo povedlo.