Med vyráběný v České republice je různé kvality, barvy, ale také rozdílné chuti. Mnoho medu se k nám také dováží a jeho kvalita je někdy dost žalostná. Já mám med velice rád a pokud možno si vybírám kvalitní zdroj, o kterém něco vím. Již dříve jsem slyšel o medu panenském nebo i plástečkovém, ale donedávna jsem o nich nevěděl téměř nic. Až jsem náhodně narazil na včelaře Jiřího Smolíka, jehož pozvání na včelí exkurzi jsem nemohl odmítnout. Přiznám se, že tato reportáž nebyla žádný „med“. Už proto, že mi pilné včelky uštědřily několik žihadel.

Cesta do západních Čech nedaleko hranic

Za Jirkou jsem se i s rodinou vydal na západ Čech. Náš cíl byl vytyčen nedaleko Domažlic, v malé vísce zvané Honezovice. Krásné místo obklopené panenskou přírodou a lesy, přímo stvořené pro takový produkt, jakým panenský med je. Láska ke včelám má v Jirkově rodině mnohaletou tradici, včelařit ho naučila jeho matka, i když práci se včelami podědil především po svém dědečkovi, který bydlel v nedalekém Hradci. Honezovice jsou malá víska s rozlehlou návsí, které dominuje staro-sudetská škola a kaplička sv. Barbory (kapličku najdete na etiketě, která zdobí každou sklenici s medem). Přímo naproti ní stojí malý domek, který zdědil Jirka po svém dědovi a již několik let si ho pomalu zvelebuje v pohodovou chaloupku. Sám říká, že bydlet v tomto domě je jeho vizí do budoucna (nyní bydlí v Horšovském Týně). Stavení dominuje rozlehlý dvůr, stará stodola, stáčírna medu, ale hlavně několik krásně barevných úlů, kolem kterých se rojí tisíce včel. Jirka dnes obhospodařuje přes dvě stě včelstev v blízkém okolí. Je to přibližně 8 milionů včel.

    

 

Rozdíly v kvalitě medu

 Na prvním místě, co se kvality týče, je med plástečkový. V tomto případě se vkládá do úlů prázdný rámek a včely ho postaví úplně samy, bez pomocí včelaře. Malý rozdíl je také ve zpracování – tento med se vytlačuje ručně nebo ho lze také prodávat nakrájený na porce včetně vosku. Tento druh najdete velice zřídka, jeho výnos je příliš malý a z tohoto důvodu je dost drahý. Jirka dělá plástečkový med jenom pro radost – je to spíše jeho srdeční záležitost.

    

Druhý, ale přitom také velmi kvalitní, je med panenský. V tomto případě Jirka vkládá včelám do úlu rámek s mezistěnou z vosku, který možná znáte v podobě voňavých svíček. Včely postaví plást, který kompletně zanesou. Tento lahodný med je z plástu aktuálního roku, bez zakladení matkou. Proto je absolutně čistý, bez zbytků po léčivech a dalších nečistot ze včel. Od včel putuje přímo do medometu, kterým se med mechanicky odstředivou silou z plástů dostává.

                                             

Poslední v pořadí je med klasický. Plásty jsou několikrát zakladené matkou, což je určující pro vlastnosti tohoto medu.  Na plástech je zřetelně vidět rozdílnou barvou. Tento med je běžně k dostání u všech prodejců. Sice obsahuje dost přítomných zdravých látek, ale není chuťově tak dobrý a jemný jako předchozí dva. Na trhu ho můžete znát pod názvy: květový, luční, lesní nebo třeba medovicový med. Název vždy záleží na době snůšky nebo lokalitě umístění úlů.

   

 Obsah včelstev a práce kolem nich

Každé včelstvo obsahuje 1 královnu (výjimečně i dvě), která je poměrně větší ve srovnání s klasickými včelami. Dále jsou zde trubci v počtu od 300 do 600 ks. Ti se zde vyskytují převážně od jara do podzimu. Jejich hlavním úkolem je oplodňováni, což probíhá za letu ve výšce zhruba 8 metrů nad zemí. Jakmile splní svůj úkol, ihned nemilostně umírají. Trubci nemají žihadlo, pro člověka jsou tedy úplně neškodní.

                                          

Dále zde najdeme velice důležité včely dělnice, které mají v prvním období svého krátkého života za úkol úklid plástu. V dalším období se z nich stávají krmičky a kojičky, přičemž produkují velké množství vosku. Tímto voskem staví celý plást. Poslední, ale velice důležitou fází jejich života, je včela létavka, což znamená nosička nektaru, pylu a vody. Možná vám vrtá hlavou, jak je možné, že včela vždy trefí přímo do svého úlu. Včely se orientují podle slunce, což je jejich hlavním orientačním bodem, díky kterému med vždy donesou tam, kam mají. Včela je létavkou až do konce svého života, který kvůli velké výkonnosti není příliš dlouhý. Většinou umírá do 4 týdnů, což je z lidského pohledu docela kruté. Ne nadarmo se říká „pilná jako včelka“. Berte to jako varování, myslete na to, že s prací se to nepřehání! J

Čím vším je nám med přínosný a na co si dát pozor

Med sám o sobě obsahuje až pět set různých zdraví prospěšných látek. Vždy však záleží na druhu medu, místě, kde se včely nachází, ale také kvalitě péče o včely. Mimo jiné obsahuje vitamíny A, A1, B2, B12, ale i vonné látky, mateří kašičku, aminokyseliny nebo třeba dextriny. Při konzumaci medu se v první řadě musí dbát na šetrnou tepelnou úpravu, takže si např. medem sladíme již trochu zchladlý čaj, v horkém by se vše prospěšné znehodnotilo.

A v čem je vlastně podle Jirky panenský med chuťově a vzhledově rozdílný od klasického medu?
Panenský je velice hutné struktury, podléhá později krystalizaci, ale především chutná velice jemně. Při konzumaci nezanechává štiplavou chuť v krku jako je to u medu klasického.

FB profil včelaře Jiřího ZDE.

 

Pár odborných názvů z včelařství, které možná neznáte

Medomet – odstředivý stroj pomáhající včelaři vytáčet med z plástů. V minulosti se používaly medomety ruční, dnes převažují mechanické.

Pastovadlo – stroj na výrobu pastovaného medu.  Med se zde míchá, přičemž se u něj narušuje krystalizace.

Včelařský kuřák nebo také dýmák – s jeho pomocí můžete včely uklidnit, aby na vás neútočily. Včelí instinkt je po vycítění kouře vede k plástům a ochraně zásob. Kuřák se plní troudem, který se zapaluje v jedné jeho části. Druhá část je dmychadlo, které do něj vhání vzduch.

Mateří kašička – je výměšek kojiček, jímž krmí malé larvičky.  Velmi často se používá v kosmetice nebo farmacii.

Rozpěrák – je nepostradatelnou pomůckou každého včelaře. Pomáhá mu při mnoha činnostech kolem úlu, především pak v oddělování různých komponent úlu od sebe. Šikovné včely si totiž svůj domov vždy přizpůsobí pro sebe, a tak bývají nástavky, rámky, dna či mezidna zatmeleny. K jejich oddělení je potřeba lehká síla, a právě v tom je nám užitečný rozpěrák, se kterým lze pomocí páky různé komponenty oddělovat.

Včelí záření –  zdravé účinky včelích produktů všichni známe, ale je tu ještě jedna zajímavost. Jirka u včel tráví spoustu hodin a říká, že včely působí na lidský organismus zvláštním zářením, které léčí. Kdykoliv ho něco trápí, jde ihned mezi včely a je mu o moc lépe. Na toto téma proběhlo několik studií a bylo prokázáno tzv. působení včelí bioplasmy na bioplasmu lidského těla.

 Medovicový med – vzniká ze sladké šťávy, kterou vylučují mšice. Mšice se většinou vyskytují na různých rostlinách, především na jehličnanech. V tomto případě bychom mohli mluvit o medu lesním, i když česká legislativa povoluje pouze název medovicový.

Medovina – je kvašený alkoholický nápoj vyrobený z medu a vody. U nás se obvykle podává jako horký nápoj v zimních dnech při jakýchkoliv slavnostech. Skvěle chutná, ale také zahřeje. 🙂