S myšlenkou, že bych měl navštívit vietnamskou tržnici Sapa v pražské Libuši, jsem koketoval už hodně dlouho. Poprvé jsem se o tomto místu dozvěděl od gurmána Pavla Maurera, který občas navštíví naši restauraci v Dejvicích. Vždy prohodíme několik slov a jednou padla řeč i na tuto tržnici. Velice poutavě mi o ní vyprávěl. V duchu jsem si říkal, že bych měl nakouknout pod pokličku tohoto místa a nabrat další inspiraci pro moje kulinářské hobby. Nikdy jsem ale nepomyslel, že bych se tam vydal na vlastní pěst, je docela možné, že bych se v tak velikém prostoru (250 tisíc m²) ztratil.

Nyní mi dovolte pokračovat chvíli trochu jinde. Jsem velký fanoušek hip-hopu, potažmo rapu, už spoustu let. Co to má s tímto článkem společného? Budete se divit, ale docela hodně. Jirka aka Oliver Lowe je hudebník – MC, který se hip-hopu věnuje už docela dlouho. Pro ty, které to trochu zajímá – je to bývalý člen dnes již rozpadlé skupiny Divokej západ. Jelikož hip-hopovou scénu aktivně sleduji už nějakou dobu, jednoho dne se mi před očima objevilo: Sapa průvodce Uncle Oli. Vůbec by mě nenapadlo, že by Sapa a Uncle Oli mohli mít nějakou spojitost. A ono přece! Uncle Oli a Oliver Lowe je tatáž osoba, která dělá dvě věci, jež spolu vzájemně vůbec nesouvisí. Tak stejně jako moje kulinářské hobby a rap v tomto článku.  Můžu však potvrdit, že obě věci, které dělá, mu jdou docela dobře.

Nějakou dobu jsem sledoval jeho aktivitu a jednoho dne mi od něj přišla nabídka, abychom společně udělali nějakou věc. A tak jsem náhle z čistého nebe přišel k průvodci v místě, které jsem chtěl tak dlouho navštívit. Schůzka byla domluvena na sobotní dopoledne a já se vydal na cestu plný očekávání, čím mě Oliver, který má Sapu dobře zmapovanou, překvapí.

Nejprve jsme navštívili restauraci Hon sen Quan/známější pod názvem Lotus restaurant/, kde můžete na jídelním lístku najít hned několik vegetariánských pokrmů (asi 3 z toho jsou veganské). Najdete je zde pod číslem 51 a dál. Možná vás zarazí, že vegetariánská jídla jsou až od čísla 50, ale po konzultaci s vrchní jsme se dozvěděli, že první část uvedených jídel vlastně obsahuje rybí omáčku, která se (jak je zřejmé z názvu) vyrábí fermentací ryb s mořskou solí. A proto to čistě vegetariánské vlastně není. Oliver mi také prozradil, že do Sapy proudí spoustu vegetariánů, kteří si dávají vietnamské polévky a žádají je bez masa. Ale přitom netuší, že většinou bývají připravené z masového vývaru, nebo přinejmenším obsahují již zmíněnou rybí omáčku J . Tak na toto velký pozor. Dali jsme si zde tofu se zeleninou, což není nic zvláštního, obzvlášť když jsem s tofu v restauraci v kontaktu každý den. Přinejmenším bylo tofu krásně měkké a jemné. Chyběla tomu trochu výraznější chuť, za což se nám vrchní slušně omluvila. Kuchař nejspíš neměl svůj den. Doufám, že při příští návštěvě narazím na něco trochu chutnějšího.

Další zastávka byla u chlapíka brázdícího Sapu s vozíkem a nabízejícího pouliční rychlé občerstvení. Můžete u něj ochutnat čerstvé šťávy,  vietnamskou kávu s kondenzovaným mlékem nebo si dát něco sladkého na zub. My jsme měli možnost ochutnat pomerančovo-maracuový juice, který byl příjemně sladký díky dobře uzrálému pomeranči. Říkám to proto, že maraqua bývá někdy docela kyselá. I když jsme odmítli přidání cukru, byl nápoj chutný a osvěžující.

Dále jsme navštívili prodejnu smíšeného zboží  se zeleninou, na což jsem se těšil jako malý kluk. Podle mého úsudku se vám největšího výběru dostane v obchodě s názvem Thang Lien. Je to takové smíšené zboží, od zeleniny až po talířky a mističky, které jsem si samozřejmě musel koupit také. Hned zprvu bych zmínil obrovský plod ovoce zvaný Jack Fruit– chlebovník různolistý, který jsem třeba já viděl poprvé v životě a šokoval mě svými rozměry.  Uvnitř strukturou připomíná ananas a chutná jako něco mezi mangem a ananasem. V obchodě ho najdete vcelku nebo nakrájený na menší půlměsíce. Jedinou nevýhodou je asi jeho cena.

Dále zde naleznete další druhy ovoce – rambutan, longan, pitahayu, thajské mango, marakuju, durian, papáju nebo třeba mladé kokosy.

Jeden z posledních druhů, kterému bych rád věnoval více času, je žlutý plod Bushukan (také Buddhova ruka).
Je to druh citrusu, původem ze severovýchodní Indie nebo Číny. Jak již z názvu patrno, připomíná ruku z několika prstíky. V první řadě tento plod pěkně voní a pokud si ho přinesete domů, krásně vám provoní pokoj. I proto se velice často používá v kosmetice. Plod je sám o sobě nekonzumovatelný, pokud se tedy nekanduje. Potom si na něm velice pochutnáte. Tato plodina je důležitá i pro svůj náboženský význam. Bushukan se často předkládá jako oběť v buddhistických chrámech. Při výběru se klade důraz na to, aby tvar připomínal ruce spjaté k modlitbě.

U každého ovoce je dobré vědět, jak s takovou surovinou naložit. To vše vám Oliver velice rád prozradí.

A nejenom ovoce můžete v tomto krámku zakoupit. Jsou zde i kvanta zeleniny a bylinek. Z méně známých druhů zde najdete třeba pak choi, taro brambory (hnědé koule, které držím v ruce) a červené chilli papričky. Z bylinek zde nechybí koriandr, jarní cibulka, thajská bazalka, máta, ale také citrónová tráva. Z koření třeba čerstvý zázvor, kurkuma, galangal neboli galangánový kořen. Ceny se zde samozřejmě mění dle sezóny, ale v porovnání s cenami ve městě jsou v podstatě vždy příznivé. Dále zde jsou suroviny na vaření – nudle, luštěniny, ořechy, rýžový papír, houby čerstvé (hlívu, enoki nebo shimeji) nebo sušené (shitake, a jidášovo ucho). V červené bedně hned u dveří obchodu můžete také najít čerstvé tofu. Cena tofu je 20,- Kč za kus a 50,- Kč za sáček, kde jsou 3 kusy o váze asi 1kg. Každopádně si nejsem jistý původem a kvalitou sóji, ze které je tofu připravované. Podobných obchodů se smíšeným zbožím je tu několik a mají hodně podobný sortiment, po čase se zde zorientujete a budete vědět, co kde můžete nakoupit a za jakou cenu, rozdíly ale nebudou velké.

Z vietnamského „konzumu“ nás nohy zavedly na místo pro mě asi úplně nejautentičtější. Bylo jím bistro zvané Lan De, kde obsluhuje velice milá starší paní jménem Lan a vlastní tento malý podnik s manželem, který se jmenuje De. Asi tedy tušíte, proč se tento útulný podnik takto jmenuje. Již z fotek můžete nasát atmosféru tohoto místa. A co je zde k nakousnutí? Tak určitě jsou to smažené koule z rýžové mouky Báhn Rán, které jsou plněné sladkou pastou z mungo fazolí s kokosem a obalené v sezamu. Dále jsou zde třeba malé rýžové kuličky Bánh trôi tàu plněné náplní z černého sezamu v zázvorovém nálevu. Najdete je u okna v malém kelímku. I když se zde všude maso vaří, vždy vám rádi poradí, který pokrm maso obsahuje a který ne. Pro vegetariány bude výběr pestrý, pro vegany mírně omezený. Hlavně se ptejte na rybí omáčku, ta v jídle může být, i když vám řeknou, že je jídlo vegetariánské.

Úplně nakonec jsme navštívili menší korejský obchůdek, kde na vás také čeká několik specialit. Určitě zde zakoupíte tofu, kimchi, čaje, nudle, vše k výrobě sushi. Také zde najdete regál s rýžovary, ale i stroj na výrobu sójového mléka.

Je pravda, že jsem zde mohl zaslechnout kromě vietnamštiny a češtiny třeba angličtinu, nějaký indický dialekt nebo třeba polštinu. Předpokládám, že to byli cizinci žijící v Praze, kteří asijskou kuchyni mají v oblibě a rádi sem vyrazí ochutnat něco dobrého nebo si nakoupit něco domů.

Jako shrnutí bych řekl: jestli máte povahu dobrodruha, milujete jídlo a nechodíte pouze do vybraných podniků, tento výlet je přímo ušitý pro vás! Kontaktujte Oliho na Sapa průvodce Uncle Oli, nejlépe s větší skupinou lidí a vypravte se s ním na toto místo. Oliver pro vás udělá prohlídku ušitou na míru at už vegetariáni jste nebo ne, uzpůsobí ji vašim požadavkům. Sapa vás okouzlí, ochutnáte zajímavé chutě, naučí vás používat nové suroviny, ale hlavně se podíváte na místo, kde je atmosféra úplně jiná než v centru Prahy.