Ječmen setý je jediná z domestikovaných odrůd ječmene pěstovaná pro výživu. Tento druh patří mezi jednu z nejstarší a čtvrtou nejredukovatelnější obilovinu, její šlechtění a následné zařazení do jídelníčku začalo více jak před pěti tisíci lety. Mezi nejvýznamnější pěstitele světa patří Kanada nebo USA, překvapivě se pěstuje i v pouštních podmínkách v severní Africe. Pěstování ječmene má však velkou tradici i u nás, čeští a moravští zemědělci vědí jak kvalitně tuto plodinu vypěstovat, najdou se i tací, kteří se ječmenu věnují v ekozemědělství, ten je následně zpracován v mlýně ve firmě Probio ve Starém Městě.
Zařazení ječmene do jídelníčku má velice blahodárný přínos především na trávení. Hlavním přednostem obsahu patří vitaminy skupiny B, E, Z, v menších hodnotách minerály jako je hořčík, vápník, fosfor a železo. Vhodný je především při léčbě srdečních chorob, onemocnění jater, žlučníku či lepší prostupnosti střev. Ječmen obsahuje velice malé množství lepku, proto je dobrý, pokud trpíme mírnými problémy při konzumaci pšeničných výrobků, avšak pozor, celiaci ho nesmí. Kromě klasické konzumace v jídle se za velice zdravou věc považuje i samotný vývar z krup, ten udělá velice dobře vašemu žaludku.
Ječmen se často mechanicky opracovává do podoby drobných krupek či lámanky (vnější jádro je nepoživatelné o musí být odstraněno). Před vařením je vhodné několikrát propláchnout, následně vaříme ve více jak trojnásobným množství osolené vody, potom se dle potřeby požívají dále. Takto uvařené krupky jsou výtečné do jarních svěžích salátů (jako tento s kysaným zelím, čočkou a cibulí) polévek (krupky přidáváme k zelenině a vaříme společně jako tento recept). Díky výtečné lepkavosti můžete tvarovat knedlíčky, stačí přidat vločky, trochu pohankové mouky a šup s nimi na cca 8 minut do horké vody. Dále používáme také do sytých rizot s pečenou kořenovou zeleninou. Kroupy jsou také součástí několika receptů tradičních, co s i třeba připomenou pohádkově znějící pokrm ,,kočičí svatba´´ předem namočený a uvařený celý hrách doplňující kroupy, osmažená cibule, majoránka a česnek, v některých případech doplněn špekem, zde bych si i možná přestavoval opražený uzený tempeh. Dále nemohu zapomenou tradici Vánoc ,,houbového kubu´´ ,zapékat by šlo i s květákem nebo brokolicí, také ve spojení řepy a kozího sejra.
V domácí kuchyni slouží také v podobě celozrnné ječné mouky, často při přidávání do pečiva s moukou pšeničkou, aby se se výsledné dílo nedrolilo. Taková mouka se taktéž hodí do různých moučníků, zde je vhodné také kombinovat s dalšími druhy muk, názorný příklad v receptu na lahodné palačinky. Ječná mouka těsta a moučníky přirozeně nadlehčuje a dodává ji delší trvanlivost. Dalším velice praktickým produktem, který se z uvařeného zrna lisováním vyrábí jsou ječné vločky, díky své jemnosti se hodí do kaší nebo musli, ale také k zahušťovaní polévek nebo karbanátků, vyzkoušet můžete tyto báječné špenátové noky. Ječmenem si také můžeme osladit moučník nebo šálek kávy v podobě makrobiotikou využívaného napodobeni medu- sladu, takový sirup má nízký glykemický index a proto sladí o dost méně nežli běžný sirup nebo cukr, je vhodný např. při onemocnění diabetem. V polední řadě bych vyzdvihl tradiční tibetský pražený ječmen, z něj umletá mouka a následně udělaná kaše Tsampa dodává po staletí sílu místním Šerpům při výstupu do Himalájí.
Na trhu je také velice propagován mladý-zelený ječmen, tato forma je úplně nejzdravější, vyrábí se zelené trávy vyklíčené z ječmene, obsahuje spoustu antioxidantů, enzymů a aminokyselin, tento druh je úplně bez lepku. Ječmen se často používá při výrobě praženého obilného nápoje nahrazující kávu. Významnou úlohu na světovém trhu plní také v podobě sladu, při výrobě piva či destilátů, o kterých je možné dočíst již ve starých egyptských spisech.