Kopřiva dvoudomá je doslova nejž(a)havějším kandidátem na zpestření jarního jídelníčku a zároveň živým důkazem, že veganská a zdravá strava nemusí nutně zruinovat rodinný rozpočet. Jedná se o jeden z nejznámějších plevelů, vyskytující se téměř po celém světě s výjimkou tropické Afriky a Jižní Ameriky. Způsoby jejího využití člověkem jsou velmi rozmanité.


Foto: wikipedia.cz

Ideálním obdobím pro sběr této všestranné byliny je právě březen a duben, kdy jsou rostliny ještě mladé. Případně na podzim po kosení. Vybaveni rukavicemi sbíráme buď mladé rostlinky, které jsou šťavnatější a zdravější nebo vrcholky starších rostlin, které jsou však méně chutné. Kromě doby sběru je podstatný také výskyt. Kopřivy totiž patří mezi nitrofilní rostliny, což znamená, že nejčastěji rostou na dusíkatém podloží. Kvůli případnému výskytu toxických látek není tedy dobré je sbírat na okrajích hnojených polí, na frekventovaných místech, oblíbených pejskaři či na jiných znečištěných lokalitách. Ve vlhkých lesích, na stinných stráních a v okolí vodních toků se ale zpravidla nemusíme obávat.

Kopřivu řadíme mezi léčivky, přičemž se používá zejména na revma a jiné onemocnění kloubů, ekzémy a akné. Upravuje cukr v krvi i zažívání, čistí krev i pleť, napomáhá správné funkci ledvin a žaludku i při léčbě močových cest a nejrůznějších virových a bakteriálních onemocnění. Známé použití je také v kosmetice a péči o vlasy, které jsou při vnějším užívání kopřivy lesklé a pevné. Výhodou kopřivy je, že se dá zužitkovat opravdu celá, od oddenku po listy a květy. Z konkrétních typů užívání mohu vřele doporučit čerstvou šťávu z mladé natě, která je vhodná v rámci očistné kůry nejen proti jarní únavě. Výluh ze sušených listů, vhodný například právě na vlasy či omytí celého těla. Nebo opravdu zabijácky odvar z kopřivového kořene, který se užívá za účelem vyčištění krve

Nejspíš nejznámější způsob využití je ve formě kopřivového „čaje“, tedy bylinného nálevu ze spařených lístků, který posiluje imunitu. Barva nálevu je slabě zelená. Chuť je velmi příjemná a připomíná japonský zelený čaj sencha. Příprava „čaje“, přesněji záparu, je velmi jednoduchá. Horkou vodou zalijeme nadrobno natrhané lístky z mladých rostlinek a louhujeme maximálně patnáct minut. Při přípravě nálevu ze sušené kopřivy, můžeme louhovat o trochu déle. Doporučuje se pít, co nejdříve po přípravě. Při delším stání, nálev tmavne a hořkne. Důležité je, že k vnitřnímu užití, právě ve formě čajů, výluhu či šťáv by se pravidelně neměla užívat déle než dva týdny, protože jde o opravdu silnou bylinu.

Své využití ale naprosto právem kopřiva nalezne i v kuchyni. Je velmi nutričně cenná. Kvůli obsahu toxických látek, jež se rozpadají na neškodné látky až při osmdesáti stupních, ji vždy užíváme tepelně upravenou. Velmi dobrá je v jarních salátech, například kedlubnovém, mrkvovém či ředkvičkovém. Vždy ji ale po důkladném propláchnutí spaříme horkou vodou. Nejčastěji se však připravuje jako špenát. Přidat ji můžeme taktéž do polévek, lasagní, zapečených brambor či rizota, bramborového salátu, karbanátků a omelet. Velmi chutné jsou také kopřivové polévky, nádivky, pomazánky či pesta.

Recepty:
Kopřivová polévka s cizrnou
Kopřivy na karí s cizrnou a rajčaty
Kopřivová pomazánka s růžovým pepřem