Quinoa (Merlík chillský), nebo-li také „vzácný poklad Inků“, botanicky nespadá mezi obiloviny. V našich končinách je tak však převážně využívaná. Jejím původním domovem jsou daleké Andy v Bolívii, Peru a Chille. Již ale přes sto let se pěstuje i v České republice, hlavně tedy jako okrasná rostlina v botanických zahradách. V posledních letech však díky svým výživovým hodnotám zažívá boom i právě v kuchyni, a to nejen mezi vegany.

Během jejího růstu se dají konzumovat čerstvé listy, které se hodí do nejrůznějších salátů. Hlavně se však pěstuje kvůli semenům. Ty se mohou mlet na mouku, která je díky absenci lepku vhodná na pečení chleba či sušenek i pro celiaky. Také se konzumují celá semena, ať už jako samostatná příloha či surovina například do sladkých kaší a přesnídávek, dezertů, salátů, jako zavářka do polévek či zeleninových směsí.

Její velkou výhodou je, že obsahuje velké procento bílkovin, čímž se stává adekvátní alternativou masa či sóji. Je také bohatým zdrojem vitamínů a minerálních látek, hlavně vítamínu E a C, vápníku a hořčíku. Díky obsahu vlákniny je velmi snadno stravitelná a kvůli nízkému glykemickému indexu je vhodná i pro diabetiky či při úpravě váhy.

Méně známým faktem je, že existují tři druhy. Nejběžnější, bílá quinoa. Má jemně máslovou chuť, podobá se bílé rýži ale v porovnání je mnohem zdravější. Červená quinoa je křupavější, lehce oříškové chuti. Černá je ze všech druhů  chuťově nejvýraznější a nejkřupavější.

Při přípravě jakéhokoliv druhu quinoy je třeba dbát na to, že stejně jak to bývá u většiny obilovin, nabývá i quinoa při vaření na svém objemu. Před samotným vařením je vhodné ji tak dvakrát proprat, aby se zbavila obsahu saponinů. Vaříme jeden díl quinoy ve dvou dílech vody, cca. 15 minut. To, že je již hotová poznáme podle toho, že zrníčka zprůsvitní a je na nich patrná struktura klíčků, díky čemuž vypadá vizuelně velmi hezky a exoticky. Ve výsledné fázi by měla být krásně nadýchaná a takzvaně „na skus“ (například u kaší se však může nechat trochu rozvařit).

Její jedinou nevýhodou je malinko vyšší cena. Budeme-li ji však využívat alespoň pro občasné obohacení jídelníčku, obzvlášť vzhledem k jejím výživovým hodnotám, není to tak zlé.

Text: Andrea Palkovičová Nejen pražské čajovny.